Kdo je patronka českých zemí a jak ji připomenout doma?

Za patronku českých zemí se tradičně považuje svatá Ludmila, babička knížete Václava, která zemřela násilnou smrtí roku 921. Její svátek připadá na 16. září, tedy krátce před dnem svatého Václava. Nejde o zapomenutou postavu, spíš o postavu, na kterou se ve spěchu každodennosti snadno zapomene. Doma ji můžete připomenout bez složitých příprav, pokud víte, co o ní opravdu víme a co si lidé domýšlejí.

Kdo byla Ludmila

Ludmila pocházela z knížecího rodu Pšovanů a provdala se za Bořivoje, prvního doloženého přemyslovského knížete, který přijal křest. Po jeho smrti se starala o vnuka Václava a vychovávala ho v křesťanské víře. Zemřela roku 921 na hradišti v Tetíně, podle tradice uškrcena závojem. Její ostatky jsou uloženy v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě. Podrobnosti života se opírají o legendy sepsané později, proto je rozumné rozlišovat doložené události od vyprávění.

Co je doložené a co legenda

Nejstarší legendy o Ludmile vznikly už v desátém století, tedy krátce po její smrti, a psaly je církevní kruhy, které chtěly vyzdvihnout její příklad. Takové texty neslouží jako kronika. Spolehlivě víme, že žila v době christianizace Čech, že byla spojena s přemyslovským rodem a že se její úcta brzy rozšířila. Detaily, třeba přesné okolnosti vraždy nebo slova, která měla pronést, jsou literární vyprávění. Když to dětem řeknete na rovinu, naučí se rozlišovat prameny od příběhů a historie je zajímavější.

Čeho je patronkou

Ludmila bývá uváděna jako patronka Čech, vychovatelů, matek a babiček. Proto se hodí pro rodiny, kde babičky pomáhají s dětmi. Je zobrazována se závojem v ruce, což je atribut vycházející z legendy o její smrti. Při návštěvě kostelů si děti mohou hledat její sochy a obrazy podle tohoto znaku. Kdo má rád hádanky, spočítá, kolik obrazů se podaří najít za jedno odpoledne.

Příklad: rodinné odpoledne 16. září

Ilustrační situace: babička s dvěma vnoučaty, osm a dvanáct let, chtějí využít podzimní odpoledne. Nejprve si u stolu přečtou stručný příběh Ludmily z dětské encyklopedie nebo knihy o českých dějinách. Pak se starší vnuk pokusí na papír nakreslit rodokmen přemyslovských knížat, Ludmila, Bořivoj, Václav, Boleslav, a mladší vybarví obrázek hradiště. Nakonec upečou obyčejný koláč a podělí se o něj se sousedy. Nic z toho není historická tradice, je to rodinný rituál, který si zvolili sami, a stačí to.

Večer pak můžete z papíru vystřihnout jednoduchou časovou osu: rok 921, svátek 16. září a svatý Václav. Děti si ji pověsí nad stůl a příště z ní vyjdou.

Kam se vypravit za jejími stopami

Pokud rodina chce vyrazit, nabízí se několik míst. Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě, kde je Ludmilin hrob. Tetín u Berouna, kde podle tradice zemřela a kde stojí kostelík zasvěcený jí a pomník. Pro výlet s dětmi se hodí i procházka po Pražském hradě nebo Levém Hradci, spojeném s počátky přemyslovské dynastie. Otevírací doby a vstupné si před cestou ověřte, protože se mění. Na menší děti nečekejte víc než krátkou prohlídku a pak odměnu v podobě procházky v přírodě.

Jak založit vlastní zvyk, aniž byste vymýšleli historii

Poctivý způsob je říct dětem, že jde o váš rodinný zvyk. Můžete každoročně zapálit svíčku u fotografie babičky, zasadit strom nebo si u večeře vyprávět, co se děti za rok naučily od starších příbuzných. Ludmila je i symbolem babiček, které předávají víru a hodnoty, a tím se přirozeně nabízí zvyk pro rodinu: na babiččin den třeba společné vaření jejího oblíbeného jídla. Tradice nevzniká tím, že ji prohlásíte za dávnou, ale tím, že se opakuje.

Jak o ní vyprávět dětem

Pro menší děti zvolte jednoduchou verzi: byla babička, která se starala o vnuka a učila ho dobrému. Starším dětem můžete říct, že žila v době, kdy se v Čechách střetávalo staré pohanské a nové křesťanské zřízení, a že se kvůli tomu dostala do sporu s mocí. Násilnou smrt zmíňte stručně a bez podrobností, přizpůsobenou věku. Zeptejte se dítěte, co by udělalo na jejím místě. Dobré otázky zapamatují déle než přednáška, a jednu knížku z knihovny můžete přečíst společně několik večerů po sobě.

Souvislost se svatým Václavem a podzimními svátky

Na Ludmilu navazuje den svatého Václava, 28. září, který je státním svátkem, Dnem české státnosti. V mnoha obcích s ním souvisí posvícení nebo poutě, i když zvyky se místo od místa liší. Pro děti je dobrý příběh dvou generací, babičky a vnuka, protože jim dává smysl pro návaznost. Zeptejte se v rodině i ve škole, co se ve vašem okolí slaví, a vyberte jednu věc, kterou se zúčastníte. Nemusí to být velké, stačí účast na místní pouti nebo mši, pokud vám blízká.

Zdroje

• Národní památkový ústav
• Česká biskupská konference
• Správa Pražského hradu