Pět chyb při podzimním sestřihu živých plotů a keřů

Podzimní sestřih živého plotu se dá zkazit pěti způsoby: špatným termínem, řezem kvetoucích keřů, ostřižením jehličnanů do starého dřeva, tupým nářadím a nevhodným tvarem. Podzim je dobrý čas na tvarování listnatých plotů i na údržbu, ale ne pro každou dřevinu. Tady je pět omylů, které se opakují, a to, co platí doopravdy.

1. Stříhat příliš pozdě

Čerstvý řez u keře podnítí růst nových výhonů. Pokud přijdou mrazy dřív, než výhony vyzrají, zmrznou a keř oslabí. Proto ploty a keře, které stříháte, dokončete v září, nejpozději v říjnu, dokud mrazy nehrozí.

Listnaté ploty, například habr, ptačí zob nebo buk, snesou řez i později po opadu listí, ale zmrzlé větve nestříhejte, protože se tříští. Do teplejších oblastí patří termín později, do horských dřív. Řiďte se předpovědí a řez odložte, pokud se blíží výrazné ochlazení.

2. Zastřihnout i keře, které kvetou

Keře, které kvetou na loňském dřevě, například zlatice, pustoryl, šeřík nebo kdoulovec, mají poupata založená už na podzim. Pokud je ostřihnete, připravíte se o květy příští jaro. Stříhají se hned po odkvětu, ne na podzim.

Naopak keře kvetoucí na letošním dřevě, například mnohé růže, tavolníky nebo hortenzie metlinaté, se stříhají na jaře. Na podzim jim odstraňte jen suché, poškozené a nemocné větve. Pokud nevíte, co máte na zahradě, vyhledejte druh a až potom sáhněte po nůžkách.

3. Stříhat jehličnany do starého dřeva

Thuje a cypřišky obrůstají z olistěných větviček, ale z holého starého dřeva nové výhony většinou nevypučí. Tis je výjimka, protože snese i radikální zmlazení. Dřevina pak zůstane s hnědou dírou, kterou nic nezakryje. Stříhejte jen zelené, letošní přírůstky a vždy nechte pár centimetrů zeleně.

Jehličnany se stříhají zpravidla v létě a na konci léta, ne pozdě na podzim. Pokud je živý plot zarostlý a prázdný uvnitř, stříhání ho nezachrání. Pomůže jen postupné omlazení nebo výměna, případně nová výsadba, ale od odborníka.

• Thuje: zelené přírůstky, nikdy do holého dřeva.
• Habr, buk, ptačí zob: tolerují důraznější řez.
• Kvetoucí keře: stříhat po odkvětu.

4. Pracovat s tupým a špinavým nářadím

Tupé nůžky větve rozcupují a rány se hojí pomalu. Čistý a ostrý řez zarůstá rychleji a neotevírá cestu houbám a chorobám. Před sezónou nůžky nabruste, ošetřete olejem a po práci očistěte od šťávy.

Nemocné větve, například napadené houbovou chorobou, odstraňte a nářadí potom vydesinfikujte lihem nebo roztokem, aby se nákaza nepřenesla. Větší větve řežte pilkou ve dvou krocích, nejprve zespodu a pak shora, aby se kůra neodtrhla. Při práci používejte rukavice a ochranné brýle, hlavně u elektrických nůžek. Žebřík musí stát na pevném podkladu.

5. Stříhat plot do obdélníku

Plot s kolmými stěnami a širokou korunou zastíní spodní větve, které pak holatí. Správný tvar je lichoběžník, tedy dole širší a nahoře užší, takže světlo dosáhne do celé výšky. Spodní větve zůstanou zelené a plot je hustý.

Ilustrační příklad: habrový plot vysoký dva metry, u země široký čtyřicet centimetrů a nahoře dvacet pět, zůstává při pravidelném stříhání hustý od země až po vrchol. Stejný plot zastřižený do kvádru začne zespodu prosvítat, protože spodní větve nedostanou světlo. Rozdíl dělá pár centimetrů při každém řezu, a proto se nevyplatí tvar kontrolovat jen jednou za několik let.

Každý plot si na konci práce prohlédněte zdálky. Z odstupu několika kroků poznáte, kde je nerovnost, a opravíte ji jedním dvěma střihy.

Pomůže natažený provázek nebo lišta jako vodítko. Stříhejte rovnoměrně po celé délce a pak se projděte kolem a opravte nerovnosti. Ptačí zob nebo habr se dají zmladit radikálnějším řezem, ale rozhodněte se podle druhu a stáří.

Co se stromky a ovocnými dřevinami

Ovocné stromy se řežou nejčastěji v zimě nebo brzy na jaře, nikoliv na podzim. Na podzim odstraňte jen suché, zlomené a nemocné větve. Broskvoně a meruňky na podzim nestříhejte, protože se hůře hojí a jsou náchylné k chorobám.

Pozor na zákonem chráněná hnízdění ptáků: pokud plot slouží jako hnízdiště, stříhejte až po skončení hnízdění a před sestřihem zkontrolujte, zda v něm nejsou hnízda. Informace o pravidlech pro kácení a ořez dřevin ověřte u obecního úřadu.

Časté otázky

Kdy je nejlepší doba na sestřih?

Pro většinu listnatých plotů konec léta až začátek podzimu, nebo naopak pozdní zima. Přesný termín závisí na druhu a počasí.

Co s odstřiženými větvemi?

Nakrájejte je na menší kusy a zkompostujte nebo odvezte do sběrného dvora. Nemocné větve nekompostujte.

Jak často plot stříhat?

Většinou jednou až dvakrát ročně. Rychle rostoucí druhy, jako ptačí zob, vyžadují častější zásah.

Můj tip: Doporučila bych před sestřihem plot vyfotit a poznamenat si, které keře kvetou a kdy. Mapka zahrady s datem posledního řezu vás před příští sezónou ochrání před omylem, hlavně u keřů, které se na první pohled nepodobají.

Zdroje

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ochrana hnízdících ptáků
• Český zahrádkářský svaz